Na západ od Kutné Hory aneb do kraje tří aut
/ 0
- Podrobnosti
- Kategorie: Pěší výlety
- Vytvořeno 12. 3. 2014 12:47
- Napsal Lukáš Musil
- Zobrazeno: 2023
Dnes se vypravíme na východ od Prahy. Startem i cílem výletu bude městečko Miskovice, asi 7 kilometrů od Kutné Hory. Parkujeme auto na kraji městečka, před jakousi zkrachovalou hospodou, a vyrážíme na náves k rozcestníku. První úsek cesty povede po zelené trase směrem na 471 metrů vysoký kopec s příznačným názvem Vysoká. Cestou míjíme ohradu se zvířectvem místního hospodáře ve které nechybí ovce, kozy, lamy a jeleni. Jeleni mají uřezané paroží, vůbec se nebojí a žebrají u plotu. Ivan jim neprozíravě nastavuje ruku a hned ji má celou uslintanou. V obci Mezholezy zatáčíme mezi domky na cestu k rozhledně. Bohužel je zavřeno, na mřížových dveřích visí zámek na řetězu a nikudy se nedá prolézt dovnitř.
Jdeme se podívat aspoň na opodál stojící zříceninu kláštera a kaple svatého Jana Křtitele. Ta byla dokončena v roce 1698. Klášter byl obýván mnichy až do roku 1834, kdy se krajem prohnala bouře a klášter i s kaplí vyhořel. Pak ho již nikdo neopravil a od té doby leží v sutinách. Zpátky do Mezholez si krátíme cestu po poli a pokračujeme teď již mimo značenou trasu po silnici třetí třídy do Nové Lhoty. Provoz je zde sporadický, za cca 40 minut chůze projíždí pouze jedno auto a traktor. Cestou míjíme zbytky komína cihelny a nějaké opuštěné hospodářské budovy z dob socialismu. Na křižovatce zatáčíme vpravo na již rušnější silnici č. 33353. Provoz je zde ale naštěstí v sobotu ráno taky mírný, za chvíli jsme v Nové Lhotě. Nachází se zde kaplička panny Marie a lázně. Nad Novou Lhotou zatáčíme mírně doleva a po pár kilometrech přicházíme do Roztěže. Je zde velké golfové hřiště. Na greenu je liduprázdno, na začátku března tu ještě žádný golfista míčky neodpaluje. Vše vypadá velmi udržovaně a na plotě objevujeme ceduli " Vstup zakázán, hlídáno agenturou ABL". Čeká nás dnešní poslední úsek po asfaltové silnici do městysu Malešov. Cestou míjíme část vodní nádrže Vrchlice. V Malešově si dáváme pauzu na v místní Restauraci (více v gastronomickém okénku).
Jsme asi v půlce výletu, tak se na obědě moc nezdržujeme a po půl hodině vyrážíme z hospody dál. Na náměstí u rozcestníku volíme modrou trasu směrem Kutná Hora. Trasa vede mezi poli, zajímavé je že na jedné straně cesty se nachází pole s cedulemi, 1. ochranné vodní pásmo, a o pár metrů dál na druhé straně cesty je umístěno velké hnojiště. Chvíli si tím lámeme hlavu, ale místní zemědělci asi ví co dělají. Cesta pak klesá k Velkému rybníku a je poměrně bahnitá, teče totiž zkrz ní potok. Poskakujeme ze strany na stranu ve snaze se moc nezabahnit. Po kraji Velkého rybníku procházíme chatovou osadou až k hrázi. Ta byla vybudována v letech 1966 až 1970 a primárně slouží jako zásobárna pitné vody pro Kutnou Horu. Hráz byla vybudována ve skalnaté soutěsce, je dlouhá 132 metrů, široká 34 metrů a zadržuje 10 milionů metrů krychlových vody. Jedná se o "úsporný" betonové klenbové hráze a v době stavby to byla jediná hráz tohoto typu v tehdejším Československu. Za hrází stezka pokračuje po tzv.Stříbrné stezce. Procházíme kolem ruiny mlýna Cimburk. Je zde ještě několik zastavení, informacemi o nich jsou podrobně popsány na cedulích kolem Stříbrné stezky. Do Kutné Hory stezka vplouvá mezi paletami, které zde skladuje místní podnik K-Izol (zabývá se zateplováním a sádrokartony). Na rozcestí V Hutích přecházíme na červenou stezku vedoucí na kutnohorské Palackého náměstí. Až na náměstí ale nedojdeme, na Havlíčkově náměstí zatáčíme vpravo nahoru směrem na Dačického náměstí. Občerstvujeme se ještě v Dačického krčmě (více gastronomické okénko). Pak nás čeká posledních 5 kilometrů zpět do Miskovic. Při západu slunce procházíme zahrádkářskou kolonii Žižkov, a pak 3 kilometry polní cestou. Auto je stále na místě a už skoro za tmy se vracíme do Prahy.
A proč zrovna do kraje tří aut? Pokud půjdete někdy stejnou trasou, všimněte si minimálního počtu aut před každým vesnickým domem.
Pěší výlet: Miskovice, Mezholezy, Nová Lhota, Roztěž, Malešov, Kutná Hora, Miskovice
Délka: 25 km
Cesta na místo
Gastronomické okénko.
U náměstí v Malešově nacházíme Restauraci. S velkým R jelikož nikde není její název. Asi jako když si pojmenujete psa Pes. Je to klasická vesnická trojka-čtyřka, je půl druhé odpoledne, u okolních stolů se po jednom až dvou nachází dohromady asi 6 štamgastů. Servírka je velmi příjemná, výběr hotovek je z pěti jídel. Volím plněné bramborové knedlíky, Martin řízek s bramborem, Ivan pouze gulášovku. K pití si dáváme točenou kolínskou kolikolu. Ivan dostává gulášovku skoro ihned, my s Martinem čekáme asi 15 minut. Na talíři na mě kouká 6 knedlíků plněných uzeným a zelím. Jsou výborné, ale dá mi práci je všechny spořádat. Martin dostává řízek poněkud nezvykle i s tatarkou a svérázným zdobením talíře v podobě hořčicového nápisu dobrou chuť. I on si řízek pochvaluje. Ivan taky na gulášovku nenadává. Starší servírka hýří úsměvy a vůbec je velmi ochotná.
Hodnocení Restaurace , Malešov (bodování od 1 do 10, 1 nejhorší)
- Ceny- 8 velmi dobré, za plněné knedlíky s půlitrem kolikoly jsem platil 85 korun.
- Obsluha - 8 velmi dobrá, servírka byla příjemná, všímavá
- Prostředí - 5 průměrné, klasická hospoda třetí cenové, venku je k dispozici zahrádka bez obsluhy
- Zakouřeno - 4 kouřit se tam smí, vykuřoval pouze jeden štamgast odporné cigarety značky Moon
Dačického krčma
Asi nejznámější hospoda v Kutné Hoře. V době naší návštěvy v sobotním březnovém ranním odpoledni poloprázdná. Dožadujeme se vstupu na zahrádku (kterého posléze litujeme, protože je ještě dost zima), i když je ještě uzavřena, je nám umožněn. Servírky jsou příjemné, Ivan si dává ďábelskou topinku, Martin pouze pivo a já presso. Kvalitu jídla tudíž těžko soudit, topinka prý byla dobrá, pivo výborné, preso normální.