Facebook

Z Prahy na otočku na Ještěd

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Dnes se vydáme na 345. nejvyšší horu v České Republice. Když to napíšu takhle, zní to celkem dost fádně. Když ale napíšu, že se jedná o nejvyšší horu pohoří, na jejímž vrcholu stojí vysílač a hotel v jednom, který je národní kulturní památkou, je už skoro jasné, že se jedná o Ještěd.

Doprava na Ještěd z Prahy je rychlá a jednoduchá. Můžete jet pochopitelně autem, ale to je velká nuda. Využili jsme tedy služeb autobusového dopravce Regiojet, který nabízí zpáteční jízdenku z Černého mostu za 200,- Kč. Doba jízdy je 1 hodina a 15 minut, což je velmi slušná rychlost. Odjíždíme spojem v 09:00 a na autobusovém nádraží v Liberci vystupujeme po půl jedenácté. Na dálnici D10 se totiž opravují svodidla a tak se tam tvoří zácpy.

V zamračeném počasí se vydáváme přes město k úpatí Ještědu. Druhá možnost je jet tramvají číslo 3, která má konečnou v Horním Hanychově. Cena lístku je 20 Kč. My se ovšem radši projdem. Jako navigační prvek nám nejdříve slouží tramvajové koleje a když mezi domy zahlédneme z mraků čouhající vysílač na Ještědu, orientujeme se podle něj a šněrujeme si to ulicemi přímo k němu.

Na úpatí se napojujeme na modrou trasu, která stoupá po úbočí Ještědu. Trasa není dlouhá, ale téměř stále stoupá. Křižuje také bývalou sáňkařskou dráhu, po které zbyly jen betonové sokly. Za Dvořákovým křížem potkáváme skupinku, která vyjíždí Ještěd s autíčky na vysílačku. Tyto skupinky se začínají pod vrcholem množit, ptáme se jich, jestli závodí a prý ne. Jedou nahoru pro zábavu. Autíčka mají ale pěkně vytuněná, řekl bych, že nejlevnější stojí tak deset tisíc.

Za hodinu něco jsme na vrcholu. Pěkně to tam fičí, ale my se jdeme schovat do restaurace. Je tam dost narváno, ale zrovna odchází lidé od jednoho stolu s výhledem ven. Zabíráme ho tedy. Sice si později všimneme, že se má u schodů počkat na číšníka, který vás usadí, ale nikdo nás naštěstí nevyhazuje. Ceny jsou zde přijatelné. Samozřejmě se musí počítat s horskou přirážkou, která ale není nijak závratná. Polévka stojí 50,- Kč, pivo Plzeň 46,-. Okna ale moc netěsní a dovnitř trochu profukuje. Za hodinku se dáváme opět do pohybu a zamíříme na menší okruh okolo hory. Nejdříve po červené trase, kde se zastavíme u Mohyly letců.  Mohyla je postavena na místě kde 20. 8. 1948 havaroval malý dopravní letoun Siebel 204 (vojenské označení C-3D). Při havárii zemřelo 5 osob. Vrak letounu byl odklizen, ale na místě dodnes zůstaly zbytky křídla. Fotografie havárie jsou zde.

Od Mohyly zamíříme ještě kousek po červené stezce z kopce a pak opět do kopce po žluté, respektive po naučné stezce terasy Ještědu, která nás zavede až k horské chatě Pláně. Mají sice otevřeno, ale my nezastavujeme a jdeme z kopce směrem Horní Hanychov. Pod kopcem projdeme okolo letos zatím nefungující dolní stanice lyžařského vleku. Odtud jezdí již zmíněná tramvaj číslo 3 do centra Liberce. My ale máme spoustu času (rezervovaný spoj do Prahy odjíždí v 18:40). Do centra přicházíme okolo páté a obdivujeme zdejší krásnou radnici z 19. století, která je podobná radnicím z řady německých měst. Poté lehčí večeře ve stylové restauraci Mlsnej Kocour, kde točí varnsdforského Kocoura a pak hurá na bus. Ten vyjíždí na čas, je v něm teplo. Jediná vada na kráse je, že v něm nefunguje záchod, na což jsem docela spoléhal. Ale tu hodinu a čtvrt do Prahy se to vydržet dá... 



Z Prahy na otočku na Ještěd
Z Prahy na otočku na Ještěd
Z Prahy na otočku na Ještěd
Z Prahy na otočku na Ještěd
Z Prahy na otočku na Ještěd
Z Prahy na otočku na Ještěd
Z Prahy na otočku na Ještěd
Z Prahy na otočku na Ještěd
Z Prahy na otočku na Ještěd


Foto: Lukáš Musil, Ivan Pešek




You have no rights to post comments