Opět na základně Klondajk

Hodnocení uživatelů:  / 0

Podrobnosti

Kategorie: Pěší výlety

Vytvořeno 11. 12. 2015 12:03

Napsal Lukáš Musil

Zobrazeno: 1932

Po necelých dvou letech jsme se vypravili opět na bývalou raketovou základnu Dobříš, ležící u hory Stožec, lidově přezdívanou Klondajk. Tentokrát jsme se vydali pěšky, tudíž ráno autobusem z Knížecí na Dobříš. Na Knížecí vytváříme trochu zmatek, nemůžeme najít správný autobus. Pobíháme mezi ostrůvky a autobusy s exotickými destinacemi jako Písek nebo Strakonice. Správný autobus do Příbrami přes Dobříš stojí nakonec přímo na hlavní ulici naproti stánkům s občerstvením.

Za 40 minut vystupujeme na Dobříši před Penny a vydáváme se do brdských kopců. U základny Klondike jsme asi za dvě hodiny chůze, z toho hodinu okolo obory Aglaia, patřící hraběti Colloredo Mansfeldovi. Při cestě zahlédneme za plotem i pár jelenů. Cesta vede nejprve po modré značce, pak vlevo po cyklostezce 308 a od rozcestí Knížecí studánky rovně po zelené stezce.

K základně přicházíme od jihu, tudíž nás vítá štěkot bernardýna hlídajícího Vědecko-technický park Dobříš, v nějž se proměnila týlová část základny. Cestou ještě míjíme informační ceduli, na které se o základně píše:

Výstavba základny s krycím názvem „Akce Stožec“ začala v roce 1981 a stavba byla zkolaudována v září 1985. Základna má rozlohu 110 hektarů a je obehnána 3metrovou stěnou z betonu. Komplex byl vybudován nákladem několika miliard korun a nákup technologie a výcvik obsluhy stál dalších několik desítek miliard.

Na základně byly v pohotovosti současně dvě rakety plné paliva a okysličovadla. V bojové pohotovosti byl vždy jen 1 ze 3 oddílů. Bylo tomu tak proto, že palivo používané do raket bylo nesmírně agresivní a po pěti letech musely být tankované rakety vyměňovány za nové. Jinak by palivo raketu doslova rozleptalo.

V jakémkoliv oddílu byly 2 těžké úkryty s mohutnými vraty. Na základně se nacházelo přesně 36 sovětských raket typu S-200 Vega. Skupina Vega (jak se vojenský útvar působící na základně označoval) nebyla primárně určena k obraně Prahy, jak se traduje, ale měla být použita jako komplex dalekého dosahu v případě války proti cílům blokujícím naši obranu, např. klamnými lety. V případě války bylo jediným úkolem útvaru odpálit všechny rakety. Ty by dolétly např. nad Norimberk s délkou letu okolo 3 minut. Životnost raketové základny Klondajk by byla v případě války maximálně 30-40 minut.

V roce 1995 byl útvar kvůli nové politické situaci reorganizován. Rakety Vega byly rozebrány a sešrotovány a útvar byl přezbrojen na starší rakety středního a malého dosahu S-75 Volchov a S-125 Něva. Trochu nečekaně byl útvar v roce 2001 zrušen a areál armádou opuštěn.

Dnes jsou všechny pozemky, na kterých se rozkládá bývalá vojenská základna vráceny v restituci rodině Colloredo-Mansfeld. Ta s nimi ale paradoxně nemůže nic dělat. Chtěla by sice oblast opět zalesnit, ale náklady na zbourání betonových objektů a sanaci by dosáhly několika miliard. Na to ale Colloredo Mansfeldové nemají prostředky a tak zbytky základny budou na brdské náhorní plošině smutně chátrat.

Před bránou do Vědecko-technického parku mizíme po pravé straně do lesa a po několika minutách narážíme na betonovou zeď obklopující palebnou část základny. Betonová zeď je na několika místech přerušena a tyto proluky jsou zatlučeny dřevěnými prkny. Posledně byla v jedné proluce díra, kterou se dalo prolézt dovnitř. Bohužel nyní jsou všechny proluky důkladně zatlučeny. V okolí se ovšem nachází spoustu posedů a u nich spoustu žebříků. Takže někoho napadlo žebříky přinést k dřevěnému bednění a náhle se dá vlézt dovnitř.

Vydáváme se tedy na procházku opuštěnou základnou. Moc se toho od naší poslední návštěvy nezměnilo, jen je vše díky zubu času ještě zchátralejší než bylo. Jednotlivé části základny jsou pro lepší ilustraci popsány ve fotogalerii.

V mnoha objektech se nachází seno a na cestách jsou občas stopy kol traktoru. Vypadá to, že tu v létě chovají hospodářská zvířata. My zvířata zahlédneme až z rampy pro radiolokátory. V ohrádce u bývalých garáží autoparku se potuluje několik kanců. Možná se potulují i volně po areálu, ale na žádného jsme nenarazili. Potkali jsme jen dvojici trampů, kteří se nás nejprve polekali, že jsme hlídači. Pak se ale situace vyjasnila a řekli jsme si „ahój“.

Po dvouhodinové procházce zimní opuštěnou raketovou základnou se vydáváme směrem do Řevnic na vlak. Jdeme po červené stezce a pak po cyklotrase 8130. Kolem cesty je velké množství posedů, jsou snad od sebe na dohled. Kdoví proč.

Pak přicházíme do vsi Halouny a odtud po zelené trase do Řevnic, kde jsme ještě před setměním. Večeříme ve velmi příjemné restauraci Republica kousek od nádraží a pak na palubě City Elefantu odjíždíme zpět domů.

Proč se ale základně říká Klondajk?

Možné je, že insparací byla trampská osada Klondajk nacházející se na vrchu Plešivec. Neví se, kdo použil toto označení první, ale jisté je, že ho používali již vojáci technických praporů v roce 1983, kteří zde zahajovali stavbu. V zimě se zde dlouho drží sníh, a tak mnohým tyto podmínky zřejmě připomínaly drsnou severoamerickou krajinu z románů.

Opět na Klondajku

Opět na Klondajku

Opět na Klondajku

Opět na Klondajku

Opět na Klondajku

Opět na Klondajku

Opět na Klondajku

Opět na Klondajku

Opět na Klondajku

Opět na Klondajku

Opět na Klondajku

Opět na Klondajku

Opět na Klondajku

Opět na Klondajku

Opět na Klondajku

Opět na Klondajku