Fríské ostrovy - Norderney
/ 0
- Podrobnosti
- Kategorie: Německo
- Vytvořeno 3. 12. 2014 14:30
- Napsal Lukáš Musil
- Zobrazeno: 3947
V další části německého výletu se vydáme na ostrov Norderney, patřící do skupiny Fríských ostrovů. Tento pás ostrovů se táhne Severním mořem, část ostrovů patří Německu, část Nizozemsku a část Dánsku. Vyjíždíme ve třičtvrtě na osm z penzionu Landgasthaus Leezdorfer Hof v Leezdorfu směrem do přístavu Norden. Bylo tam skvělé ubytování. Dvoulůžkový pokoj, s kuchyňkou, TV, sprchou a záchodem za 22,50 EUR/osoba. Snídaně v ceně. Na záchytné parkoviště v přístavu Norddeich, odkud vyplouvá trajekt na Nordeney, přijíždíme deset minut před odjezdem lodi.
Poklusem se přesouváme do terminálu, kde Václav kupuje zpáteční lístky na trajekt v ceně 16.60 EUR za jeden. U mola už čeká loď jménem Frisia I a po našem nalodění vyplouvá na minutu přesně směr Norderney. Vnitřní paluba lodi je pojata jako velká restaurace, sedí se u stolů, posádka roznáší jídlo a nápoje. Jdeme se podívat na palubu. I přes silný vítr tam vydržíme až do přistání na Norderney, který provádí kapitán, zcela nezvykle, kolmo na molo. Při přirážení tedy drhne o bariéru z kůlu chránící molo před vlnami. Po vylodění se vydáváme do centra města se stejným názvem jako ostrov – Norderney. Ve městě žije asi 6000 stálých obyvatel. Jsou tu lázně, založené již na začátku 19. století. Procházíme lázeňským městečkem, prodávají tu jako suvenýry plyšové tuleně. Jejich živí, divocí kolegové se na Norderney vyskytují celkem často, je to také jedním z účelů naší návštěvy ostrova. Vidět divoké tuleně. Procházíme městem na severní část ostrova, kde se nachází několikakilometrová písčitá pláž. Ta se táhne po celém severním pobřeží Norderney. Po hodině chůze na velmi větrné pláži (nutno mít kulicha i rukavice) zatáčíme do vnitrozemí ostrova. Míjíme hospodu s příznačným názvem, Weisse Düne, a míříme po cestě mezi pískovými dunami dál na východ. Celý ostrov Norderney je tvořen písečnými dunami, místy až 20 metrů vysokými. Je nám jasné, že ve vnitrozemí už žádní tuleni nebudou, zato je tu spoustu králíků. Podle nor a bobků nejspíš miliony. Čas od času se na zemi povaluje králičí kostra nebo kus králíka, kterým pohrdl jakýsi dravec. Cestou nás míjí spousty cyklistů, litujeme, že jsme si v přístavu nepůjčili kolo. Mohli jsme ho projet celý, pěšky zvládneme tak půlku. Za půl hodiny chůze narážíme na místní vodárnu postavenou v roce 1957. Ta pumpuje a čistí podzemní sladkou vodu z útrob ostrova. Za další půlhodinu jsme opět na jižní straně ostrova u majáku.
Maják na ostrově Norderney měří 59,6 metru a k jeho vrcholu vede 253 schodů. Stavba majáku byla zahájena v roce 1872 firmou Ernst Schumacher. Byl stavěn z cihel, které byly na ostrov dováženy na malých rybářských lodích z pevniny. Po dokončení stavební části, instalovala na vrchol majáku francouzská firma Sautter, Lemonier a Cie skleněnou kopuli o váze 3,5 tuny. Pod ní se ukrývá optika majáku tvořená tzv. Fresnelovou čočkou. Ta se v případě Nordernejského majáku skládá z 24 polí tvořených 1018 skleněnými hranoly. Je zajímavé, že tuto instalaci musela francouzská firma provést zadarmo a to jako reparaci za škody způsobené Německu při válce s Francií mezi léty 1870-1871. Maják byl zprovozněn v roce 1874. Otáčel se nezvykle doleva a jeho záblesky byly viditelné až ze vzdálenosti 40 kilometrů. Původně byl maják vybaven petrolejovými lampami, které denně spálili 25 kg petroleje. Jejich svítivost byla 21 500 kandel (pro srovnání 100 W žárovka má svítivost 120 kandel). V roce 1930 se přešlo na elektrický proud a petrolejové lampy byly vyměněny za 1000 Wattové žárovky. Tím se zvýšila svítivost na 45000 kandel. Jako náhradní zdroj sloužily lampy na svítiplyn. Během II. Světové války, kdy docházelo k častým výpadkům proudu, musel hlídač majáku někdy až dvacetkrát za noc vyběhnout všech 253 schodů, aby zapálil náhradní zdroj. Maják byl vyřazen z provozu v roce 1981. Později byly na maják instalovány dvě AIS antény. Systémem AIS se dnes řídí námořní provoz, můžete ho sledovat i vy např. na stránkách http://www.marinetraffic.com/cz/. 
My se od majáku vydali vnitrozemím ostrova zpět do přístavu. Čekalo nás ještě zhruba 8 kilometrů mezi dunami. Oproti pobřeží má tato cesta nespornou výhodu v tom, že ve vnitrozemí skoro vůbec nefouká. Mimo vyznačené stezky je sice zakázáno vstupovat, ale ani my jsme neodolali a museli jsme na jednu dunu vylézt. Její velikost vynikne, když se zaměříte na Václava v oranžových kalhotách na levé straně fotky. Poté jsme už zamířili přímo do přístavu. Připlula pro nás loď Frisia V (vyrobená v roce 1965, v roce 1995 rekonstruována), jejíž kapitán k molu zamanévroval již o dost lépe než jeho kolega řídící ráno Frisii I. Po necelé hodince plavby jsme zakotvili zpět v Nordenu. Auto bylo na svém místě a tak jsme po zaplacení parkovného vyjeli za dalšími zážitky, tentokrát do Holandska.
Za věcné připomínky děkuji Václavu Kafkovi :-)
