Cyklotrasy okolo Prahy - Čelákovice-Mělník-Praha-Troja
/ 0
- Podrobnosti
- Kategorie: Cyklovýlety
- Vytvořeno 1. 5. 2014 16:09
- Napsal Lukáš Musil
- Zobrazeno: 3240
Tentokrát budeme startovat opět mimo Prahu a to ze středočeských Čelákovic. City Elefant z Masarykova nádraží odjíždí v 9:55 a za necelou půlhodinku vystupujeme v Čelákovicích. Zde se orientujeme podle informační cedule před nádražím a sjíždíme dolů městem k Labi, kde se napojíme na tzv. Labskou cyklostezku. Na stezku vjíždíme u místní tvrze, bohužel se hrneme moc rychle k řece a cesta brzy končí u močálu. Zavrhujeme myšlenku ho přebrodit, vracíme se a projíždíme Čelákovice městem.
Středověká tvrz Čelákovice ze 14. století, byla v druhé půlce 16. století renesančně upravena. V letech 1788-1945 sloužila jako hospoda, poté byla sídlem městského muzea. Jako muzeum slouží dodnes, je zde stálá expozice věnovaná historii Čelákovic a Polabí a různé tematické výstavy.
Od tvrze je totiž nutno se držet modré stezky, která vás zavede až na okraj Čelákovic bez nutnosti bloudění močály u Labe. Na rozcestí v lázních Toušeň chvíli přemýšlíme, jestli jedeme dobrým směrem, na ceduli je totiž všechno možné, jen náš mezicíl Mělník ne. Naštěstí nám ochotná slečna s jezevčíkem radí, že se máme držet stále Labe, neodbočovat nikam mimo a do Mělníka dorazíme. Jak praví Ivan – „lid je zde dobrý“. Držíme se tedy Labe, cyklostezka je vskutku luxusní, rovný asfaltový koberec, jezdí zde proto také plno in-line bruslařů. Na každých dvou kilometrech je dokonce postaven jakýsi odpočinkový koutek. Po pár kilometrech jsme ve Staré Boleslavi, projíždíme kolem zámku a kolem kanálu na vodní slalom pokračujeme dál po levém břehu řeky.
Zámek Brandýs nad Labem, původně gotický hrad ze 14. století se v polovině 16.století stal loveckým sídlem Ferdinanda I. Ten dal zámek renesančně přestavět. Byl i oblíbeným místem Rudolfa II (viz. film Císařův pekař, kdy na konci filmu odjíždí Rudolf II hopsa hejsa do Brandejsa). Zámek byl ve vlastnictví Habsburků až do roku 1918. Jeho posledním majitelem byl Karel I. Zámek je veřejnosti přístupný, otevřený celoročně.
V Zárybech stezka uhýbá od řeky a mezi poli vede až do Kostelce nad Labem. Zde trochu bloudíme, omylem vjíždím do jakési slepé uličky do dvora, za námi se tam vřítí taky jeden biker v upnutém oblečku. Vracíme se tedy i s bikerem zpět, předjíždí nás, ale po chvíli ho opět vidíme stát na křižovatce s hlavní silnicí. Studuje GPSku. Abych si ušetřil studování svojí GPSky tak na něj přátelsky zakřičím kudy máme jet. Ukazuje, že po mostě přes řeku a pak po červené stezce. Přejíždíme tedy na pravý břeh Labe, kde vede polní kamenitá trasa. Je dost hrbolatá, takže za chvilku máme hýždě naklepané jak vepřové řízky. Na břehu řeky je spousty rybářů, asi tady berou. Ivan cedí mezi zuby cosi o tichých bláznech. Blížíme se k Neratovicím, zdálky už je vidět komín místní chemičky Spolana. Ještě před chemičkou probíhá na řece veslařský závod juniorů, kluci makají co jim síly stačí. Podle tachometru na kole odhaduji jejich rychlost tak na 20 km/h. Přijíždíme k chemičce, která je na opačném břehu řeky. Rybáři rázem mizí a při pohledu do řeky asi víme proč (viz. foto). Stezka se pak stáčí od řeky do obce Tuhaň, kde na hlavní pokračujeme vlevo směrem do vesnice Kly. Zde se jede opět chvíli kolem řeky, a pak cesta začne stoupat lehčími serpentinami kolem mělnického cukrovaru. Do centra Mělníka je nutno jet po hlavní, v neděli tu ale není velký provoz. Projíždíme sídlišti Slovany a Rousovice k mělnickému zámku.
Na místě mělnického zámku původně stál hrad jménem Pšov. Původně dřevěný, v 10. století nahrazen kamenným sídlem. Ve 14. století prohlásil Karel IV. Mělník za královské město a od té doby se hrad stal sídlem českých princezen a královen. V té době došlo též k mohutné gotické výstavbě hradu. V 17. století vlastnil hrad rod Černínů, který provedl jeho přestavbu na barokní zámek. Od roku 1753 vlastní zámek rod Lobkowiczů. V roce 1948 byl zámek znárodněn komunisty, v roce 1992 byl v restituci opět vrácen vlastníkům. V zámku je historická expozice, je celoročně přístupný veřejnosti.
Několik minut projíždíme centrem, hledáme vhodnou hospodu na oběd. Cenově jsou zde všechny celkem vysoko, nakonec končíme v restauraci U Císaře v Palackého ulici. Zde jsou ceny přijatelné, mají tu i polední menu. Usedáme na zahrádce, hned je u nás příjemná servírka. Z hotovek už nemají moravské vrabce, takže zbývá svíčková nebo katův šleh s hranolky (slovy Zdeňka Pohlreicha – kaťák). Volíme svíčkovou s malinovkou do třetinky. Za okamžik jsou na stole malinovky a ihned za nimi svíčková s pěti knedlíky. Je dobrá a maso je dokonce velmi dobré. To vše za cenu 108,- Kč /osoba. Nezbývá mi než restauraci u Císaře vřele doporučit. Nasyceni sjíždíme z mělnických hradeb kolem vinohradu k mostu u přístaviště vyhlídkové plavby. Za mostem sjíždíme po žluté stezce k hořínskému zámku.
Hořínský zámek vznikl na místě, kde byl původně postaven lovecký zámeček rodu Černínů, vlastníků mělnického panství. Zámek postavil architekt J. K. Spannbrucker v letech 1736-1746, kdy již panství vlastil rod Lobkowiczů. Tento rod vlastnil zámek až do roku 1948, kdy byl znárodněn komunisty. Majitelem se stal stát, potažmo místní JZD, které zde zřídilo zemědělskou školu a internát. Zámek samozřejmě nikdo neudržoval a ten postupně chátral. Po revoluci byl zámek vrácen Lobkowiczům, kteří zde plánovali zřídit luxusní hotel. Z nedostatku financí u projektu sešlo, ale zámek dostal alespoň novou střechu. Interiéry zámku patří k nejhodnotnějším rokokovým prostorám v Čechách. Bohužel, zámek je veřejnosti nepřístupný.
Pak pokračujeme přes vraňansko-hořínský plavební kanál přes obec Vrbno k další obci Zelčín, kde nás zaujme místní zoo-park. Je umístěn v areálu JZD a má svéráznou sbírku zvířat. Jsou zde koně, prasata domácí, kozy, ovce a fretky. Vstup se zde neplatí, je tam hospoda, takže i plno návštěvníků s dětmi. Po prohlídce ZOO pokračujeme do Lužce nad Vltavou, zde dalším mostem přes vraňansko-hořínský plavební kanál do Vraňan a posléze Mlčechvostů. Tady sjíždíme k řece a jedeme po úzké polní červené stezce, která končí ve Vepřeku. Pak podjíždíme rychlostní silnici směrem k Nové Vsi. Za Vepřekem v Nové vsi se stojí polodřevěná zvonice z roku 1456 se dvěma zvony pojmenovanými Jan Křtitel a Malý zvon. Zvonice je národní kulturní památkou.
V Nových Ouholicích nechceme stoupat po červené do kopců, tak si cestu zkracujeme asi kilometr po silnici I. třídy. Po pár kilometrech dvoudílnou obcí Hleďsebe přijíždíme k Nelahozevskému zámku. Na začátku tzv. Dvořákovy stezky z Nelahozevsi do Kralup nad Vltavou se ještě občerstvujeme v restauraci přidružené k místní marině. V Kralupech přejíždíme most T.G. Masaryka a pokračujeme po pravém břehu Vltavy po červené stezce. Za Kralupy projíždíme Chvatěruby s místním nedostavěným zámkem a po rovné asfaltové stezce projíždíme kolem dolanského jezu.
V Chvatěrubech byl na místě tvrze ve 14. století postaven hrad. V 16. století byl hradní palác přestavěn na renesanční zámek. V 17. století zámek získali Lobkowiczové, nechali ho však zpustnout. Pak byl zámek vydrancován za třicetileté války. Na začátku 18. století začal zámek obnovovat Kryštof Karel Voračický z Paběnic, v tom pokračoval i jeho syn. Došly mu však finance a od té doby zámek pustne. V současné době je zřícenina v soukromých rukou, probíhá částečná rekonstrukce. Veřejnosti je zámek nepřístupný.
Asfaltová stezka končí v Máslovicích. Zde je možno stoupat dále po červené do Vodochod a pak se k řece vrátit v Klecanech, nebo jet po úzké cestičce dále po břehu řeky. Volíme úzkou cestičku, máme s ní již zkušenosti. Pokud jedete opatrně, dá se po ní bez problémů jet. Vede až do Husince-Řeže, kde je nutno vyjet podél výzkumného ústavu nahoru k hlavní silnici, projet Řeží a na konci města, kde hlavní začíná stoupat sjet ulicí Husinecká zpět k Vltavě. Husinecká se nenápadně odpojuje od řeky a tak je nutno asi po 1,5 km odbočit první pravou ulicí zpátky k vodě silnicí, která vede ke klecanskému kamenolomu. Z Klecan už vede známá povltavská stezka, často přeplněná cyklisty a bruslaři. Máme štěstí tentokrát je zde provoz tak na stupni číslo tři, tak se dá jet celkem svižně. U ZOO v Troji přejíždíme most do Stromovky a podařený výlet zakončujeme půllitrem Únětického v hospodě Na Slamníku.