Cyklotrasy - Lovosice-Střekov-Litoměřice
/ 0
- Podrobnosti
- Kategorie: Cyklovýlety
- Vytvořeno 23. 8. 2016 5:19
- Napsal Lukáš Musil
- Zobrazeno: 1306
Dnešní trasa začíná v Lovosicích, odkud se během mrholivého rána přesouváme po cyklostezce okolo Labe až do Malých Žernosek. Zde jezdí v letních měsících každých 30 minut přívoz přes řeku do Velkých Žernosek, kam se přesně potřebujeme dostat. Chvíli zde čekáme jen dva, ale těsně pár minut před odjezdem se přiřítí na kolech skupina německých důchodců. A hned jak dlouho prý čekáme a kdy to pojede. V tom okamžiku vylézá z boudy převozník a tak je jasné, že se pojede co nevidět.
Naskládáme se i s koly na loď a jsme převezeni na druhý břeh za poplatek 25 CZK/osoba s kolem. Ve Velkých Žernosekách sedáme na kola, abychom německým důchodcům rychle ujeli. Příliš rychle to ale nejde, jsou docela hbití. Zato míjíme plno jiných německých seniorů, Labská cyklostezka číslo 2 je evidentně baví. Projíždíme oblastí zvanou Porta Bohemica – Brána do Čech, kde Labe utvořilo nevšední krajinu zářezem do Českého středohoří. Tato brána se nachází mezi Velkými Žernosekami a Libochovicemi.
Labská cyklostezka je rovinka, takže je možnost si vychutnávat krajinu okolo nebo počítat vlaky, které se jeden za druhým řítí na protilehlém břehu. V městské části Ústí nad Labem zvané Brná si dáváme svačinu, ale jen polknem poslední drobek, jsou zas na dohled němečtí senioři. Honem do sedel. Stezka je tu trochu bahnitější, tak se domníváme, že jim hladce zmizíme. Omyl. S buldočím zaujetím se nám drží stále v patách, zbavíme se jich až u hradu Střekov, kde se naše cesty rozdělují. Oni jedou dál po Labské, my budeme stoupat na hrad.
Hrad Střekov stojí na 100 metrů vysoké znělcové skále a je jednou z nejlépe dochovaných zřícenin v České Republice. Byl vybudován před rokem 1319 na příkaz Jana Lucemburského k ochraně labské cesty, vinoucí se podél Labe. Hrad postavil na vlastní náklady pražský měšťan Pešík z Veitmile. Do roku 1563 se zde vystřídalo několik vlastníků. Poté hrad koupil Václav Popel z Lobkovic a v držení jeho rodu je hrad dodnes. K nejproslulejším návštěvníkům hradu patřil německý hudební skladatel Richard Wagner, který zde pobyl několik dnů v roce 1842. Wagner se zde inspiroval k napsání opery Tannhauser.
V hradu se dochovalo několik místností nebo jejich zbytků. První z nich je rytířský sál dostavěný až kolem roku 1530. V patře byly prostorné panské pokoje a pod nimi konírny. Nejstarší místnost hradu je Velké stavení. Byla postavena v letech 1318-1319 a sloužila jako ubytování pro strážné vojáky. Hradní terasa, nacházející se nad Velkým stavením je torzo původní obytné místnosti. Původně byl celý prostor zastřešený a tvořil obývanou reprezentativní prostoru hradu. Přímo pod terasou jsou v hloubce 110 metrů Masarykova zdymadla postavená v letech 1923 - 1926 architektem Františkem Vahalou. Jediná vytápěná místnost v hradě je Východní prostora. Je to původně obytná místnost z gotického období. Dochoval se v ní zbytek komínového průduchu.
Architektonicky nejzajímavější prostor hradu je kaple. Byla přistavena na konci 15. století. Její půdorys je nepravidelný, nesymetrický. Oltář, který stál v místech velkého zamřížovaného okna, nesměřoval na stranu východní, jak je to u církevních staveb obvyklé, ale na stranu jižní. Pravděpodobně to bylo kvůli tomu, že se stavba přizpůsobovala skalnímu ostrohu.
Věžový palác pochází z nejvýraznější přestavby hradu v 15. století. Místnost je pozoruhodná zaklenutím těžkou křížovou klenbou. Nyní se v místnosti nachází model hradu v podobě z roku 1499. Na stěnách jsou rodové znaky všech majitelů tohoto sídla. V patře věžového paláce je naproti vchodu do místnosti polokruhovitě zaklenutý portál do arkýře prevétu (středověký záchod čili výsernice).
K dalším dochovaným částem hradu patří předsunuté opevnění – citadela dříve spojená s hradem padacím mostem a věž. Do ní byl přístup původně z hradního ochozu do prvního patra po žebříkovém schodišti. V přízemí byla hladomorna a v patře komora pro strážné.
Na Střekově si je možné dát oběd, je tu restaurace Wágnerka se zahrádkou odkud je krásný výhled na údolí Labe. Ceny nejsou nijak přemrštěné, pivo cca za 30,- Kč, topinka s domácí masovou směsí 75,- Kč. Pokladna do hradu se nachází až za restaurací a za vstup je nutné uhradit poplatek 80,- Kč.
Po tomto lehčím obědě vyrážíme na okruh do kopců nad Ústí nad Labem, odkud postupně dojedeme do Litoměřic. A stoupání je to skutečně výživné. Nejdříve ústeckými ulicemi Karla IV. a Kojetickou, pak do Kojetic následuje kratší sjezd a pak další serpentiny do kopce lesem. Sumasumárum celkem 300 výškových metrů na nějakých 6-7 kilometrech. Z Malečova se vydrápeme na Esövu vyhlídku. Má zde být výhled na velkou část Českého středohoří od Kozího vrchu přes Magnetovec, Bukovou horu, Kamennou horu až po Sedlo, v dáli pak na Děčínský Sněžník a pevnost Königstein. Jelikož jsou ale nízko mraky, stačím stěží zahlédnout vysílač na Bukové hoře, než zase zmizí v chuchvalci páry. Pak následuje prudký sjezd do Tašova a odtud se už zase drápeme po žluté stezce nahoru směrem do Čeřeniště. V této obci se napojujeme na cyklostezku 3057, která ze začátku obludně stoupá, pak se ale pomalu srovnává. Přijíždíme do sedla pod horou Varhošť (638 m.n.n.) a šplháme nahoru na stejnojmennou rozhlednu. Ta je vysoká 15 metrů a vstup na ní je zdarma. V dálce vidíme horu Milešovka na jejímž vrcholu se drží mrak, takže vypadá jako za pravěkých časů, kdy ještě byla činnou sopkou.
Z Varhoště je to již pouze z kopce, nejdříve do Hlinné a pak již do části Litoměřic zvané Miřejovice. Pak projíždíme kolem litoměřického hradu, ze kterého moc nezbylo, na Mírové náměstí, do pivovaru Labuť a zpět do Lovosic na večerní vlak.
Mapa trasy s fotkami po cestě na www.sports-tracker.com
