Facebook

Články

Smůla v Krušných horách

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Na konci léta se s Alenou rozhodujeme pro wellness pobyt, abychom si spravili náladu po dvou propršených dovolených. Alena na slevomatech vybírá zajímavý 3-denní pobyt v Krušných horách s polopenzí, půlhodinovou vířivkou pro dvě osoby, půl hodinou masáže pro každého a prohlídkou muzea porcelánu v místním zámku. Nápad se mi celkem zamlouvá, protože jsem v Krušných horách byl naposledy jako malý kluk a proč si to nezpestřit ještě nějakou tou masáží?

Vyrážíme v neděli po obědě do Klášterce nad Ohří, kde budeme ubytování v tříhvězdičkovém hotelu Bohemia Excellent. Na místo přijíždíme okolo třetí, hotel zvenčí působí útulně. Přivítá nás příjemná paní na recepci a hned nás seznamuje s pobytem. Jdeme se vybalit. Postel máme posetou květy, ale bohužel umělými. To přecházíme s humorem. V pět hodin nás čeká vířivka, takže máme čas. Využíváme ho procházkou do místního zámeckého parku. Počasí zatím moc nepřeje, ale neprší, což je na naše letošní poměry úspěch! Po svižnější procházce se vracíme na hotel a jdeme do vířivky. Na pokoji mezitím zjišťuji, že naše hotelové ručníky moc nevonní, naopak smrdí plísní. Zatím to neřešíme, vířivka volá. Voda už bublá, dáváme si rychlou sprchu a lezeme do obří vany. Každý kout vířivky masíruje jinou část těla, tak se průběžně měníme. Vzápětí ale zjišťujeme, že jeden roh vůbec nefunguje, druhý tak nějak napůl. Zkoumám ovládání, jestli se nedá ještě něco zapnout. Nedá. Trysky jsou nejspíše ucpané. No tak takhle jsme si to nepředstavovali. Každý si teda vybíráme místo, které funguje. Po půl hodině se vířivka sama vypíná a nám se naskýtá pohled na silně znečištěnou vodu. Ani nechceme vědět, kdy naposledy byla měněná, raději si dáváme další sprchu. Už začínám být znechucen, jdu aspoň reklamovat smradlavé ručníky. Dostává se nám omluvy s tím, že ráno dostaneme čisté. Začínám se bát večeře.
Na tu se vydáváme kolem sedmé, čekají nás čtyři chody a drink na přivítanou. Moje obavy naštěstí nejsou naplněny, večeře je výborná a hotel si u nás napravuje reputaci. Celá hala je velmi sporně osvětlená, asi se šetří. U vedlejšího stolu dvě postarší paní reklamují, že mají na pokoji pouze jeden ručník, žádné mýdlo a že si takto tříhvězdičkový hotel nepředstavují. V tichosti jim dávám za pravdu, ale třeba jim ten jeden ručník aspoň nesmrdí. My zatím u moučníku plánujeme výlet na další den. Když už jsme v Krušných horách, tak by byl hřích nepodívat se na okolí z jejich nejvyšší hory – Klínovce.
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Probouzíme se do šedivého rána a jdeme na snídani ve formě švédských stolů. Hotel si u nás zase lehce pohoršuje. Rozteklá nakrájená másla na talíři se nenabírají moc dobře.
Jako správný moderní turista sleduji přes telefon webkamery na Klínovci, který se zatím válí v husté mlze. Navrhuji, že se projdeme po Jáchymově, než mlha stoupne a na Klínovec se pak vyvezeme lanovkou místo pěšího výletu. V pět hodin nás totiž čeká masáž, takže nemáme moc času.
Vyrážíme směr Jáchymov a skrz mraky začíná vykukovat sluníčko. Auto parkujeme kousek za jáchymovským centrem, pokud se to tak dá nazvat. Na Klínovci se stále drží mlha, rozhodujeme se projít si nejdříve celý Jáchymov. Vyrážíme nahoru po třídě Dukelských hrdinů směrem k bývalému dolu Svornosti a cestou si všímáme, že snad každý třetí barák je opuštění a téměř na spadnutí. Chvilkama si připadáme, že jsme se vrátili v čase tak o 40 let. Pár zrekonstruovaných baráku toto malé cestování v čase kazí. Na náměstí Republiky si všímám cedulky na poměrně obyčejném baráčku, že zde pobýval Karel May, který se v květnu 1911 léčil v jáchymovských lázních. Naproti kostelu sv. Jáchyma se napojujeme na naučnou, Stříbrnou stezku o radonu, která nás na třech kilometrech provede kolem bývalých dolů a na zastávkách nás poučí o místní problematice s radonem. Tady konečně pochopíme, proč je tolik baráků opuštěných. Doteď zde nebylo vyřešené odvětrání domů od radonu, jehož radiace je zde vyšší také díky bývalé důlní činnosti. Po stezce se dostáváme ke štole č. 1, kde je hornické muzeum. To je bohužel v pondělí a úterý zavřené, máme smůlu.

Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Dělá se teplo, slunce svítí a i mlha na Klínovci se zvedá. Po hodince jsme u auta, koupíme ještě nějaké jáchymovské lázeňské oplatky a vyrážíme na parkoviště lanovky směr Klínovec. Příjemná úzká asfaltová cesta se po chvíli mění v oraniště. Najednou se proti nám řítí naložená Tatra. Šofér se vůbec nemá k většímu brždění, asi si je vědom svojí síly. Rychle řadím zpátečku a uhýbám na širší místo. Blátem pokračujeme na parkoviště, které tady možná kdysi bývalo. Teď je zde jedno velké staveniště. Dělnicí na nás divně pokukují. Staví se nová lanovka na Klínovec a k tomu zřejmě i nový velkovýkrm pro lyžaře. Parkuji auto u pokácených stromů a jdeme očíhnout situaci. Podle mapy by o něco výš měla být ještě jedna lanovka. K té, po pár minutách a dalším úskoku před Tatrou, dorazíme, ale tato lanovka z roku 1965 už nejezdí. Vracíme se tedy k autu a jako správní „pražácí“ si na Klínovec vyjedeme autem. Až na vrchol vede pěkná silnice, ale vrchol už tak hezký není. Nikde ani živáčka, historický hotel je opuštěný a zdevastovaný. Jdeme se podívat k rozhledně, která byla nedávno kompletně zrekonstruovaná. Přesněji řečeno, byla rozebrána a následně znovu sestavena. Už nás ani nepřekvapuje, že je v tento den z technických důvodů uzavřena. Na vrchol přijíždí pár cyklistů. Děláme si pár fotek okolí a vracíme se zpátky na hotel.
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
V pět nás čeká relaxační masáž na pokoji č. 17 ve druhém patře. Říkám si, že asi masíruje někdo z hostů a pevně doufám, aby to byla masérka. Není. Je to chlap. První jde Alena. Při návratu mi oznamuje, ať si to užiju a tváří se podivně. Na místě není masérské lehátko, tomuhle chybí „díra“ na obličej. Hlavu musím mít zkroucenou na stranu. Masér si chce povídat, z jeho vyprávění pochopím, že je pravděpodobně majitelem hotelu. Připadá mi, že si udělal masérský rychlokurz, aby v hotelu mohli pořádat wellness pobyty. No nic. Masáž je průměrná, jdu zklamaně na pokoj. Večeře je naštěstí opět výborná. Za to snídaně je ještě horší než minulé ráno. Máslo a marmeláda došly, ale nikdo z personálu je za celou snídani nedoplní. Tím nám pobyt končí. Při balení ještě vyplníme dotazník se spokojeností ubytování, kde jim všechno pěkně vypíšeme a jdeme na zámek do Muzea porcelánu. Na nádvoří si naší skupinku asi 8 lidí vyzvedává mladý průvodce, který má na hlavě rovnou kšiltovku a rozkrok kalhot proklatě nízko. Přednášku nám pravděpodobně odrapuje. K našemu překvapení ale mluví dobře a celá prohlídka je zajímavá.
Ze zámku se vydáváme do Karlových Varů, cestou se ještě zastavujeme v rozpadajících se lázních Kyselka. Po mnoha demonstracích a peticích za posledních pár let se tady konečně začíná něco dít. Jedna budova je již opravená a na zbytku se pomalu pracuje. Ale hodně pomalu. Zrovna dneska tady nikdo není a to je všední den.
Pokračujeme do Varů. Nebyl jsem tady asi 15 let, ale dvojjazyčné nápisy si rozhodně nevybavuji. Kromě češtiny je všechno psané ještě azbukou. Někde není ani ta čeština. Potkat česky mluvící turisty je docela úspěch. Ochutnáváme několik pramenů ze stylového lázeňského hrníčku. Následně šplháme na vyhlídku Jelení skok a vyhlídku Petra Velikého a pomalu se vracíme k autu, posléze do Prahy.
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách
Smůla v Krušných horách

P.S. Nechci nikoho odrazovat od návštěvy tohoto hotelu, ale podle diskuzí na internetu nejsme jediní s takovou zkušeností. Jedni hosté dokonce zažili, že celé 3 dny byl hotel bez proudu. Při příjezdu vyfasovali svíčky a baterku...

You have no rights to post comments