Články
Cyklotrasy okolo Prahy -Bývalá raketová základna Dobříš- Klondajk
/ 0
- Podrobnosti
- Kategorie: Cyklovýlety
- Vytvořeno 18. 4. 2014 14:46
- Napsal Lukáš Musil
- Zobrazeno: 4237
Máme sraz na Hlavním nádraží ve třičtvrtě na devět, vlak odjíždí v 10:20. Trochu podceňuji svoje cyklistické schopnosti a vyrážím z Podbaby už v 08:47. Na nádraží jsem tak už před půl devátou. Kupujeme jízdenky do Zadní Třebáně u vnitrostátní pokladny, kde není tak narváno. City Elefant vyráží z první koleje načas a je celkem slušně zaplněný. Na Smíchově přistupuje přidrzlá paní s ušláplým manželem, také s kolama. Cpou si kola pod naše, které visí na kolovém věšáku a já najednou nemám, kde sedět. Paní se snaží moje sezení ještě nějak organizovat, ale radši na ni zabručím, že jedeme kousek tak postojím. Kdoví co by ještě vymyslela. V Třebáni vysedáme z vlaku a vyrážíme směrem přes Lhotku po silnici 115 ke Svinařům.
Ve Svinařích se nachází barokní zámek z roku 1766, který nechal postavit Antonín Maschek z Maasburgu. Od roku 1939 byl zámek v majetku gestapa, po válce přešel do rukou českého státu, který ho v roce 1950 předal berounským cementárnám. Cementárny ho přestavěly na byty a všemožně zdevastovaly. V roce 2013 přešel zámek do soukromého vlastnictví a prochází rekonstrukcí. Veřejnosti je nepřístupný. 
Ze Svinařů je to kousek do Haloun a začínáme se šplhat lesní cestou skrz brdské lesy. Převýšení je okolo 300 metrů. Tady se můžete podívat na graf stoupání (a klesající rychlosti :-) Jedeme po červené stezce, když tu najednou uprostřed cesty betonová zeď. Podivujeme se kde se tu vzala. Ano, máme "chytré mobily" s internetem a tak briskně zjišťujeme, že se jedná o opuštěnou protiletadlovou raketovou základnu Dobříš. Snažíme se tedy jet okolo zdi po úzké cestičce. Jde to dost pomalu. Po asi 400 metrech narážíme na díru ve zdi. Asi zde dříve byla brána, ale teď je otvor zatlučený prkny. Několik jich ovšem chybí. Zvědavost mi nedá a lezu dovnitř. Shledávám prostor bezpečným a vyrážíme na průzkum základny. Armáda ji opustila v roce 2002, ale uvnitř je stále co k vidění. Celý vojenský prostor má rozlohu 11 hektarů, strávíme zde přibližně hodinu. Procházíme opuštěná skladiště a porozpadlé baráčky. Asi největší dominantou jsou 3 betonové rampy, kde byly umístěny radiolokátory. Trochu nás zaráží, že skoro ve všech budovách se nachází kupky slámy a v jedné dokonce dřevěné přepravky pro zvířata. Snad zde neprovozuje svoje řemeslo nějaký český doktor Moreau. Žádná zvířata, ale nepotkáváme, jenom 2 kluky, kteří nás opatrně zdraví ahoj. Když vzájemně zjistíme, že nejsme hlídači, vydáváme se zas každý svým směrem. Cestou zpátky k díře v plotě trochu bloudíme, naštěstí pomohou opět "chytré mobily" a google maps. Více informací o základně lze nalézt na Wikipedii.
Jsou dvě hodiny odpoledne a nejsme ještě ani v půlce trasy. Musíme přidat. Bohužel cestička je čímdál užší a trnitější, takže spíš zpomalujeme. Betonový plot pomalu přechází v pletivový, zato se za ním objevuje obrovský bernardýn. Kola už musíme vést, jet křovím se nedá. Bernardýn za plotem sveřepě blafe, naštěstí je dost líný a nepřechází k přímému útoku. Porazit chatrný pletivový plot by mu jistě nečinilo problém. Po pěti minutách v křoví se konečně prodíráme na normální asfaltovou silnici. Na cedulích zjišťujeme, že bernardýn patří k místnímu technologickému parku Dobříš, který je umístěn na druhé půlce bývalé základny. Silnice sice nejprve táhle stoupá, ale pak rychle klesá směrem k Malému Chlumci (viz video na konci článku, na tachometru bylo tuším 45 km/h).
V Osově míjíme místní barokní zámek. Ten byl postaven v polovině 18. století hrabětem Janem Adolfem Kounicem, který zde vybudoval také francouzský park. V polovině 19. století zámek zdědil rod Schwanzenbergů. V roce 1931 koupil zámek komerční rada Palivec, ale roku 1948 mu byl komunisty zabaven a využíván jako domov důchodců. Zámek byl navrácen rodině Palivců v roce 2000, zvenčí to vypadá, že ho někdo postupně opravuje. Veřejnosti je ovšem zámek i park nepřístupný. 
Poohlížíme se po nějaké hospodě, je nejvyšší čas na oběd. Projíždíme vesnicemi, ale po hospodě ani památky. Až v obci jménem Hatě uvidíme na jednom baráku ceduli Staropramen. Vyrážím na průzkum ke vchodu. Oslovuje mě chlapík s basou piv v ruce. " Co si dáte chlapi? Mám tam jednu porci kuřete s bramborem, nějaký těstoviny, pak smažený a slepičí polívku". Dobrá, přesvědčil nás. Hlad je silnější než my. Dáváme si polívku, Ivan kuře a já tedy smažený řízek s hranolkama. Řízek je to dost zvláštní. Vypadá jako velký rybí prst kapitána Igla. Dokonalá předmražená umělá strava. Hranolek je kopa jak pro tři. Ceny jsou zde odpovídající vesnické čtyřce, za kofolu, polévku a Iglo řízek s hranolkami jsem platil 140 Kč, Ivan ještě o něco míň. 
Najedeni naskakujeme do sedel na další úsek cesty do Řevnic, je to po rovince tak se dá jet celkem svižně 25-30 km/h. V Řevnicích se musíme chvíli probíjet provozem na hlavní silnici, a také si chvíli postojíme u zdejšího frekventovaného železničního čtyřkolejného přejezdu. Po levé straně míjíme populární MMX Pivotel. Pivovar a hotel v jednom. Skoro na konci města zatáčíme na zelenou turistickou stezku. Zpočátku to jde hladce, po rovince mezi poli, pak po rovné cestě lesem. Pak ale přijíždíme k brutálnímu stoupání, které se dá těžko jít i pěšky, natož vyjet na kole. Musíme tlačit. Jde to těžko, na strmé stezce to dost klouže. Chvíli zoufalstvím kolo i nesu. Po pěti minutách boje jsme nahoře a dáváme si rozdýchávací pauzu na autobusové zastávce ve Vonoklasech. Z Vonoklasů jedeme po červené trase po silnici do Solopysků. Tam je nutno uhnout doleva na polní cestu kudy pokračuje červená stezka. Po asfaltce byste sjeli dolů do Černošic. Po pár kilometrech nás čeká ještě stoupák na rozcestí pod Kulivou horu a pak již jen z kopce dolů do Radotína. Bohužel mě zde přestávají fungovat brzdy a abych se vyhnul chlapci se psem musím zahučet do lesa. Zbytek klesání potupně tlačím. V Radotíně, před nájezdem na pražskou cyklostezku A1, ještě doplňujeme tekutiny v místním bistru. Poté nás čeká hladkých 15 kilometrů po úplně rovné cyklotrase na Smíchov, kde se trasa spojuje s hlavní silnicí. Ivan se odpojuje u Jiráskova mostu, já se pak ještě musím prodrat městem do Dejvic. To je v nedělním pražském provozu docela výzva, ale krátce po osmé jsem doma i já.
Délka: 72 km
Trasa:
1. Zadní Třebáň – nádraží
2. Lhotka
3. Svinaře
4. Halouny (modrá stezka)
5. Rozcestí Jezírko (žlutá trasa)
6. Rozcestí Červený kříž (červená trasa)
7. Rozcestí Na rovinách (červená trasa)
8. Rozcestí Na soudném (červená trasa), zde stále rovně, neodbočovat na zelenou
9. Bývalá raketová základna Dobříš- Klondajk
10. Rozcestí Stožec (červená trasa)
11. Rozcestí Jelení palouky (zelená trasa)
12. Malý Chlumec (silnice 115)
13. Velký Chlumec (silnice 115)
14. Osov (silnice 115)
15. Osovec (silnice 115)
16. Vižina (silnice 115)
17. Podbrdy (silnice 115)
18. Skuhrov (silnice 115)
19. Hatě (silnice 115)
20. Svinaře (silnice 115)
21. Řevnice (silnice 115)
22. Řevnice (Pražská ulice)
23. Řevnice (zelená trasa – za kruhovým objezdem doleva)
24. Krásná stráň (zelená trasa)
25. Vonoklasy (červená trasa)
26. Solopisky (červená trasa, přejet vlevo na polní cestu, nesjíždět dolů po silnici)
27. Rozcestí pod Kulivou horou (červená trasa)
28. Křížení se silnicí 101 (červená trasa rovně)
29. Radotín kostel
30. Cyklotrasa A1 podél Vltavy do centra Prahy
Mapa na Seznam.cz