Facebook

Jerevan a prohnaný taxikář Karen

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Po delší době jsem se rozhodl něco sepsat, protože tentokrát tento výlet stál za to: cíl  Arménie. Sraz je v 06.00 ráno na zeměkouli v terminálu 2 ruzyňského letiště. Poté se odebíráme skrz bezpečnostní kontrolu do gatu, kde parkuje autobus, který nás odveze k letadlu mířícímu do Varšavy, který operuje polská letecká společnost LOT. Zde máme skoro celý den pauzu, let do Jerevanu totiž odlétá až ve 22:45. Pauzu využíváme k prohlídce Varšavy, od Palace Kultury i Nauki, přes restaurant Aioli s předraženou snídaní až po zámek Krolevski. Cestu si zpestřujeme pivy v místních restauracích. Večerní relax s lahváčem dáváme v parku na Ksiažecem a pak už frčíme vlakem ze stanice Powišle na letiště Okecie.

 

Let do Jerevanu je plně obsazen a navíc každý z cestujících má minimálně 3 kusy palubních zavazadel.  Ty největší jim bedlivě kontroluje a váží personál LOTu, kdo je přes normu, musí zaplatit. Kvůli nedisciplinovaným cestujícím má let hodinu zpoždění.

V letadle si varšavská pivka vybírají svoji daň a ihned po vzletu vytuhávám  a s malými přestávkami na změnu polohy při spánku na sedačce spím až do přistání v Jerevanu, které kapitán Boeingu 737 provede v 05,15 místního času (+2 hodiny oproti ČR).  

Na letišti Jerevan-Zvartnots panuje nuda. Všechny noční lety už přistály, cestující se přesunuli do města. Ne tak my. Náš hotel MBM, rezervovaný přes booking, má dle emailu volno až od 14,00. Václav má karimatku, tak si vesele ustýlá na podlaze terminálu, já nemám nic, tak musím vydržet vzhůru. Chvíli čumím do mobilu (na letišti v Jerevanu je zdarma wifi na neomezenou dobu), ale pak se mi začínají klížit oči. Jdu na cígo před halu. Chvíli to pomáhá, ale pak se mi zas chce spát. Jdu na cígo.

Pak mě to už nebaví a budím Václava, že maršrutka už čeká (maršrutka = svérázný minibus, kdo nezná, nechť zagůglí). Vysedáme u stanice metra a hurá podzemní dráhou k hotelu. Jsou to 3 stanice a pak asi 1 km pěšky.

Ale co čert nechtěl, hotel na udávané adrese není. Chvíli bloumáme okolo sídliště a pak se nás ujímá místňák, co prý hledáme? MBM hotel. No ten tu není, konstatuje po úporném hledání v mobilu. Nevzdává se však a ptá se lidí okolo. Odpověď zní: MBM? Něznaju. Pak se ale začne dařit, mobil mu ukazuje cestu k MBM a nakonec nás tam i zdárně dovede.

MBM hotel je super, ale na recepci je problém. Mr. Musil samozřejmě, jak je jeho dobrým zvykem, rezervoval ubytování o den dřív. Slečna recepční tvrdí, že jsme nás čekali už včera. Mr. Musil se ale dušuje, že to musí být chyba booking.com, takže slečna nás nakonec ubytuje.

Pokoj super, neměl jsem si lehat na postel, protože opět na dvě hodiny tuhnu. Po probuzení vyrážíme do Jerevanu. Václav je pivní degustátor, tak se půjde po pivovarech. Hned v prvním mě chytá špatná nálada, způsobená únavou. Cucám malé pivo a nadávám, že pojedu zpět na MBM hotel spát a vůbec, že je všechno na hovno.

Václav chce do muzea arménské genocidy, tak jdu z hospody taky s ním, ale mám plán jít na MBM. Cestou je naštěstí samoobsluha a tam si zakupuji vodu.  Pro mě doslova „živou vodu“. Příčina mojí „nasrané“ nálady byla totiž dehydratace, v Jerevanu je 35 stupňů ve stínu a varšavský pitný/pivní režim tělu asi taky moc neprospěl.

Po vypití půl litru vody se cítím lépe a už se mi na hotel nechce. Pojedeme tedy na památník genocidy. Na ulici chytáme taxíka, řidič ve věku cca 60 let se nám představuje jako Karen.

„Vperjod“, a frčíme jerevanskými ulicemi k památníku. Karim zde nabízí, že počká za cenu 4000 arménských dramů (celou dobu jsme používali Václavovu rovnici dramy na koruny: 4000/100=40x5=200 českých korun. V památníku se ale zdržíme trochu déle a hned nás tam loví Karen, že „nado šli“ musíme jít. Kašlem na něj, ale je to chyba. Přesunujeme se Karimovým taxíkem na monument Matka Arménie, ale Karen tam najednou chce 9000 dramů, místo za 4000. Že za dlouhé čekání. No co s nim, hádat se nemá smysl, takže vytasíme požadované peníze a Karena už do smrti nechceme vidět.

Pěší cesta zpátky do Jerevanu je ale velmi zajímavá. V první fázi jdeme po schodech, ty pak končí a nastává hluché místo po silnici. Následuje pak ale moc pěkná fáze cesty. Je to tzv. cascade komplex- Můžete jet po jezdících schodech uvnitř nebo pěšky zvenku. Uvnitř je výstava uměleckých děl, zvenku park, obě cesty jsou velmi hezké.

Dole v Jerevanu si dáváme pivko a večeři, další den míříme k jezeru Sevan, pojede se busem a maršrutkou .

 

Arménie 2018
Arménie 2018
Arménie 2018
Arménie 2018
Arménie 2018
Arménie 2018
Arménie 2018
Arménie 2018
Arménie 2018
Arménie 2018
Arménie 2018